cesta projektu 

 

 

Čas, který skladatelé strávili s řekami, určitě nebyl tak úplně krátký. Mnoho z jejich myšlenek a postřehů se můžete dočíst v jejich povídáních na těchto stránkách.

Zatímco pánové pracovali na svých skladbách, my jsme už plánovali další. Na začátku roku 2014 jsme oslovili školy v několika evropských městech. Zvolili jsme ta, která měla přímou souvislost s projektem Evropských hlavních měst kultury. Slovenské Košice se pyšnily tímto titulem v roce 2013 a jejich Konzervatórium nám poslalo skvělé hráče na smyčcové nástroje. V roce 2014 byla hlavním městem kultury lotyšská Riga a Jazepa Vitola Latvijas Muzikas akademija se připojila k projektu také se svými zkušenými studenty. Belgické Mons bylo naším partnerským městem v roce 2015 - a přijeli mladí bubeníci z Conservatoire royal de Mons. Polská Wroclaw je městem kultury v roce 2016, takže přijeli i studenti Akademia Muzyczna im. Karola Lipińskiego we Wroclawiu  - z tohoto krásného města, které stejně jako Plzeň leží na soutoku pěti řek.

Orchestr, pro který byly napsány skladby, měl 67 hráčů. A skladby nejsou příliš snadné na interpretaci. Proto se všechny školy snažily vybrat výborné studenty, kteří navíc museli k práci na projektu přistupovat s opravdovou chutí a radostí. Bylo to přece jen něco navíc v jejich studijním programu a všechna práce byla dobrovolná.

Studenti plzeňské konzervatoře tvořili velice podstatnou část orchestru a velikou podporou byli i ti studenti, kteří už ukončili svá studia na škole, ale chtěli se projektu účastnit. To bylo úžasné! Myslíme si, že právě to nadšení a dobrá vůle mnohých mladých hudebníků i profesorů dala celému projektu toho správného ducha. 
Zvláštní řízení věcí také dokreslil příběh vnučky známého plzeňského skladatele Jaromíra Bažanta, Silvie Bažantové, která nežije v Čechách, ale přijela za belgické Mons, kde studovala, aby se ujala houslového partu ve skladbách, které navazují na skladatelskou tradici, jíž byl její dědeček součástí.  

Dobrovolně a rádi se také přidali k orchestru pěvecké sbory – plzeňský Česká píseň a pražský En arché připravil sbormistr pan Vojtěch Jouza. Dalším sborem byl plzeňský Komorní sbor českých muzikantů, který vedl jeden z autorů hudby Martin Červenka. 

Určitě byl také silným bodem projektu dirigent, který vedl mezinárodní studentský orchestr a přijel skladby nastudovat do Plzně. Byl jím pan Norman Gamboa z USA, který práci na projektu přijal bez nároku na honorář a věnoval ji památce studenta, kterého znal – Jakuba.